(Právě čtete.) Manuál je k dispozici ve formátech ASCII, HTML nebo PDF. &list-install-manual-files; Dokument, který právě čtete, je oficiální verze instalační příručky pro vydání Debianu &releasename; a je dostupný v různých formátech a jazykových verzích. Dokument, který právě čtete, je vývojová verze instalační příručky pro příští vydání Debianu a je dostupný v různých formátech a jazykových verzích. Obsahuje spousty užitečných informací o konfiguraci resp. provozování různého hardwaru. Linux Hardware Compatibility HOWTO Linux/m68k FAQ Linux/Alpha FAQ Linux for SPARC Processors FAQ Stránky Linux/Mips Popis instalace Linuxu a ovladačů zařízení (DASD, XPRAM, Console, tape, z90 crypto, chandev, network) na &arch-title; za použití jádra 2.4 Device Drivers and Installation Commands Červená kniha firmy IBM popisující soužití Linuxu a z/VM na strojích zSeries a &arch-title;. Linux for &arch-title; Červená kniha firmy IBM popisující dostupné linuxové distribuce pro mainframy. Sice nemá kapitolu přímo o Debianu, ale základní instalační strategie jsou stejné pro všechny distribuce. Linux for IBM eServer zSeries and &arch-title;: Distributions V mnoha případech umí instalační program rozpoznat hardware automaticky, ale podle hesla vždy připraven doporučujeme, abyste se před instalací se svým hardwarem seznámili poněkud důvěrněji. Informace o hardwaru můžete získat: Z manuálů, které jste získali spolu s příslušným hardwarem. Z BIOSu vašeho počítače. K těmto informacím se dostanete, když během startu počítače stisknete určitou kombinaci kláves. Často to bývá klávesa Delete. Z krabic, ve kterých byly části hardware zabaleny. Z Ovládacích panelů systému Windows. Ze systémových příkazů nebo nástrojů původního operačního systému. Zvláště užitečné informace jsou o pevném disku a paměti RAM. Od vašeho správce nebo poskytovatele Internetu. Tyto informace vám mohou pomoci při nastavení sítě a elektronické pošty. Hardwareužitečné informace Pevné disky Počet. Jejich pořadí v systému. Typ IDE nebo SCSI (většina počítačů má disky IDE) Dostupné volné místo. Diskové oddíly. Oddíly, na kterých jsou nainstalovány jiné operační systémy Monitor Výrobce a model. Podporovaná rozlišení. Horizontální obnovovací frekvence. Vertikální obnovovací frekvence. Podporovaná barevná hloubka (počet barev). Velikost obrazovky. Myš Typ: sériová, PS/2 nebo USB. Port. Výrobce. Počet tlačítek. Síť Výrobce a model Typ adaptéru. Tiskárna Výrobce a model. Podporovaná tisková rozlišení. Grafická karta Výrobce a model. Dostupná videopaměť. Podporovaná rozlišení a barevné hloubky (měli byste porovnat se schopnostmi monitoru). DASD Čísla zařízení. Dostupné volné místo. Síť Typ adaptéru. Čísla zařízení Relativní číslo adaptéru karet OSA Mnoho značkových výrobků pracuje pod Linuxem bez problémů a podpora hardwaru pro Linux se zlepšuje každým dnem. Přes to všechno Linux nepodporuje tolik typů hardwaru jako některé jiné operační systémy. Pod Linuxem obvykle nepoběží hardware, který ke své činnosti vyžaduje některou verzi Windows. Přestože některý Windows-specifický hardware můžete pod Linuxem rozchodit, obvykle to vyžaduje spoustu další práce. Navíc linuxové ovladače pro windowsový hardware bývají svázány s konkrétním jádrem a tudíž mohou rychle zastarat, respektive vás nutí zůstat u staršího jádra (které třeba obsahuje bezpečnostní chybu). Nejrozšířenějšími ukázkami tohoto hardwaru jsou takzvané win-modemy. Windows-specifické však mohou být i tiskárny a jiná zařízení. Možný postup při ověřování hardwarové kompatibility: Zkontrolujte webové stránky výrobce, zda nemá nové ovladače. Hledejte na webových stránkách nebo v manuálech informace o emulaci. Je možné, že některé méně známé značky používají stejné ovladače nebo nastavení, jako jejich známější kolegové. Prohlejte seznamy hardwaru kompatibilního s Linuxem. Hledejte na Internetu zkušenosti jiných uživatelů. Pokud bude váš počítač trvale připojen do sítě (myslí se ethernetové a obdobné připojení, ne PPP), zjistěte si od správce sítě následující informace. Název počítače (možná si počítač pojmenujete sami). Název vaší domény. IP adresu vašeho počítače. Síťovou masku. IP adresu brány tj. počítače spojujícího vaši síť s další sítí (nebo Internetem), pokud na vaší síti brána je. IP adresu jmenného serveru, který zprostředkovává převod názvů počítačů na IP adresy (DNS). Pokud vám správce sítě doporučí použít DHCP server, nemusíte tyto informace zjišťovat, protože DHCP server nastaví váš počítač automaticky. Používáte-li bezdrátové připojení, měli byste navíc zjistit: ESSID vaší bezdrátové sítě. Bezpečnostní WEP klíč (pokud jej používáte).