V GNU/Linuxu můžete použít v zásadě dva BOOTP servery. Jednak je to CMU bootpd a druhý je vlastně DHCP server — ISC dhcpd. V distribuci &debian; jsou k dispozici v balíčcích bootp a dhcp. Pokud chcete použít CMU bootpd, musíte nejprve odkomentovat (nebo přidat) jeden důležitý řádek v souboru /etc/inetd.conf. V systému &debian; můžete spustit update-inetd --enable bootps a následně restartovat inetd pomocí /etc/init.d/inetd reload. V jiných systémech přidejte řádku, která bude vypadat zhruba takto: bootps dgram udp wait root /usr/sbin/bootpd bootpd -i -t 120 Nyní musíte vytvořit soubor /etc/bootptab. Jeho struktura je velmi podobná té, co používají staré dobré soubory printcap, termcap, a disktab ze systému BSD. Bližší informace jsou v manuálové stránce bootptab. Pokud používáte CMU bootpd, musíte rovněž znát hardwarovou (MAC) adresu klienta. Následuje příklad souboru /etc/bootptab: client:\ hd=/tftpboot:\ bf=tftpboot.img:\ ip=192.168.1.90:\ sm=255.255.255.0:\ sa=192.168.1.1:\ ha=0123456789AB: Z příkladu budete muset změnit minimálně volbu ,,ha'', která značí hardwarovou adresu klienta. Volba ,,bf'' specifikuje soubor, který si klient stáhne protokolem TFTP, viz . Na strojích SGI Indy stačí spustit příkazový monitor a napsat printenv. Hodnota eaddr je MAC adresa daného počítače. V kontrastu s předchozím je nastaveni BOOTP pomocí ISC dhcpd velmi jednoduché, protože dhcpd považuje BOOTP klienty za speciální případ DHCP klientů. Některé architektury však vyžadují pro zavádění klientů pomocí BOOTP komplikované nastavení. Je-li to váš případ, přečtěte si . V opačném případě stačí v konfiguračním souboru vložit do bloku podsítě, ve které se nachází klient, direktivu allow bootp. Potom restartujte dhcpd server příkazem /etc/init.d/dhcpd restart.